|
|
Elektroléčba
Slavíček, Milan ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout jednoduchý generátor pro elektroléčbu. V úvodní části se zabývá vlastnostmi tkání a rozdělením proudů používaných v elektroléčbě. Návrhová část pak obsahuje návrh jednotlivých částí generátoru a výpočty potřebné k dosažení cíle. Výsledkem je pak schéma jednoduchého generátoru pro tvorbu Träbertových proudů a seznam potřebných součástek.
|
|
|
Současné fyzioterapeutické přístupy k léčbě fantomových bolestí po amputacích
Posekaná, Pavlína ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kálal, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce ve formě rešerše se zabývá problematikou fantomových bolestí ve fyzioterapii. V obecné části jsou popsány příčiny vzniku fantomových bolestí v centrální i periferní nervové soustavě a uvedeny poznatky o amputacích jako chirurgickém zákroku, jejich rozdělení a možné komplikace. Dále stručně shrnujeme všechny dosud známé farmakologické i nefarmakologické medicínské přístupy k léčbě fantomových bolestí. Speciální část je zaměřena na tři v současnosti nejefektivnější metody využívané při terapii fantomových bolestí ve fyzioterapii - mirror terapii, virtuální realitu a aplikaci transkutánní elektroneurostimulace. Součástí práce jsou dvě kazuistiky pacientů s fantomovými bolestmi po amputaci na dolní končetině, kteří absolvovali šestitýdenní mirror terapii. Efekt terapie byl pacienty popsán jako pozitivní, zhodnocení proběhlo pomocí dotazníku.
|
|
|
Srovnání triggerlytických účinků kombinované terapie a ultraelektrostimulace
Klesnilová, Eliška ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kavka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá účinkem dvou metod fyzikální terapie na myofasciální trigger point (MTrP), konkrétně je hodnocena kombinovaná terapie (TENS + ultrazvuk) a ultraelektrostimulace. Dále je zkoumáno, zda se uvolnění MTrP promítne na hodnoty tlakově algické citlivosti zřetězených svalů a je diskutováno využití kombinované terapie (KT) jako objektivizačního nástroje. Teoretická část práce se věnuje obecným i nejnovějším poznatkům o myofasciálních trigger pointech. Jsou přiblíženy možnosti terapie s důrazem na fyzikální terapii a transkutánní elektroneurostimulaci, jež tvoří základ pro kombinovanou terapii a ultraelektrostimulaci. Výzkumná část hodnotí efekt kombinované terapie a ultraelektrostimulace na skupině 12 probandů náhodně rozdělených do dvou podskupin. Pro objektivizaci jsou využity hodnoty tlakově algické citlivosti, vizuální analogové škály bolesti (VAS) a minimální intenzity elektrického proudu nutné pro vyvolání svalové kontrakce (měřené kombinovanou terapií). Ultraelektrostimulace se ukazuje jako účinnější metoda v hodnotách VAS, avšak souhrnně se výsledky nedají brát za statisticky signifikantní. Nepodařilo prokázat vliv uvolnění MTrP v m.trapezius na zřetězené svaly, stejně tak se neprokázala korelace mezi KT a dalšími měřícími nástroji (tlaková algometrie a VAS).
|
|
|
Současné fyzioterapeutické přístupy k léčbě fantomových bolestí po amputacích
Posekaná, Pavlína ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kálal, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce ve formě rešerše se zabývá problematikou fantomových bolestí ve fyzioterapii. V obecné části jsou popsány příčiny vzniku fantomových bolestí v centrální i periferní nervové soustavě a uvedeny poznatky o amputacích jako chirurgickém zákroku, jejich rozdělení a možné komplikace. Dále stručně shrnujeme všechny dosud známé farmakologické i nefarmakologické medicínské přístupy k léčbě fantomových bolestí. Speciální část je zaměřena na tři v současnosti nejefektivnější metody využívané při terapii fantomových bolestí ve fyzioterapii - mirror terapii, virtuální realitu a aplikaci transkutánní elektroneurostimulace. Součástí práce jsou dvě kazuistiky pacientů s fantomovými bolestmi po amputaci na dolní končetině, kteří absolvovali šestitýdenní mirror terapii. Efekt terapie byl pacienty popsán jako pozitivní, zhodnocení proběhlo pomocí dotazníku.
|
|
|
Elektroléčba
Slavíček, Milan ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout jednoduchý generátor pro elektroléčbu. V úvodní části se zabývá vlastnostmi tkání a rozdělením proudů používaných v elektroléčbě. Návrhová část pak obsahuje návrh jednotlivých částí generátoru a výpočty potřebné k dosažení cíle. Výsledkem je pak schéma jednoduchého generátoru pro tvorbu Träbertových proudů a seznam potřebných součástek.
|
host ::
RSS.